Název:	Autobots
	Vydavatel:	L. Scott Emmons
	Rok vydání:	1989
	Žánr:	Logické
	Hodnocení:	78 %
	Velikost souboru:	29 kB
	Download:	autobots.zip

Výhodou logických her je to, že nepotřebují oslňovat grafikou a složitými animacemi. Naopak nepřehlednost může zabít i jinak povedený koncept. Vzpomeňte si třeba na takového Sokobana. Měl snad oslnivou grafiku? Neměl a přesto to je dodnes skvěle hratelná logická hříčka. U tohoto typu her je rozhodující především původní nápad a do jisté míry i design jednotlivých úrovní. Do podobného šuplíku her spadá i právě recenzovaný kousek Autobots.

V této hře se vžijete do postavičky ve skafandru, která je obklopena spoustou robotů. Ti mají samozřejmě nekalé úmysly, chtějí zotročit vás i celé lidstvo. Jen vy jim v tom můžete zabránit, zachránit svět a získat princeznu za ženu (no dobře, trochu fantazíruji, ale tak nějak to určitě bude). Roboti nedisponují žádnou propracovanou umělou inteligencí, vzájemně vůbec nekooperují. Jejich výhoda však tkví v jejich množství a uzavřeném prostoru. Hra probíhá tahovým způsobem, přičemž po každém vašem pohybu se každý robot pohne tak, aby se vám co nejvíce přiblížil. S velkou dávkou představivosti by se tak hra dala označit jako survival horror - kolem vás se neustále stahuje smyčka a je jen na vás, jestli se zní dokážete na poslední chvíli vyvléknout.

Vy i roboti se můžete pohybovat do osmi různých směrů. Způsob, jakým můžete roboty zlikvidovat, je prostý - stačí svým pohybem dva (či více) robotů navést na stejné políčko a oni explodují. Navíc po nich zůstane hromada trosek, kterou můžete použít pro anihilaci dalších robotů. Pokud se dostanete do úzkých, můžete použít jeden ze dvou záchranných mechanismů. Prvním z nich je teleport - ten vás přenese na náhodné políčko hrací plochy, kde vám nebude hrozit bezprostřední nebezpečí. Druhou záchranou je možnost vyhodit do vzduchu všechny roboty v okolních políčcích (tzv. zap). Obou záchranných mechanismů však máte omezený počet. Za každých deset zničených robotů dostanete jeden teleport a za postup do dalšího levelu pak jeden zap.

Jak už jsem naznačil v úvodu, grafika hry je velmi prostá. Čtyři barvy, jednoduché postavičky, téměř žádné animace. Podobně prosté jsou i zvuky. Díky dobře čitelným pravidlům je však hra až překvapivě zábavná a dokáže pěkně potrápit mozkové závity. O nějakém designu levelů nemůže být moc řeč, místnosti jsou stále prázdné, zvyšuje se jen počet robotů. Celkově se dle mého názoru jedná o povedenou logickou hříčku a kdybyste náhodou znali nějakého jejího případného předchůdce či nástupce s podobným konceptem, dejte mi určitě vědět na e-mail.